[Hlavní strana] [Krajský úřad] [Kalendář akcí] [Kontakt] [Pro registrované]


Návrat na hlavní stranu

Jihočeský kraj


Skončila plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu

SKONČILA PLAVEBNÍ SEZÓNA 2010
AŤ ŽIJE NOVÁ!

V sobotu 18. září 2010 skončila u hraničního potoka Ježová / Iglbach již 12. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Krátce po poledni vtančil na taneční parket na mostku přes Schwarzenberský plavební kanál těsně vedle státních hranic mezi Rakouskem a Českou republikou svým úvodním tancem Bavorov folklorní soubor Libín-S Prachatice.
Lidové melodie, písničky a tanec patří k plavení a k plavebnímu kanálu, přestože to na první okamžik nevypadá.
Před dvěma sty lety, kdy se plavilo palivové dříví ze severních úbočí Šumavy pro císařské hlavní město Vídeň, nejprve po Schwarzenberském plavebním kanálu, potom po řece Große Mühl k ústí do Dunaje, bylo na vytahování dřeva z vody třeba 300 - 350 dělníků. Tolik volných lidí v té době v okolí obce Untermühl nebylo. Proto pravidelně chodily na práci při vytahování plaveného dříví skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech, z Prácheňského kraje.
Jihočeši měli velmi těžkou práci, pracovali od pěti ráno do sedmi hodin večer s hodinovou polední přestávkou. Ředitel panství Český Krumlov očekával, že večer padnou plavci unaveni na lože. K jeho překvapení vytáhli několikrát za týden z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy a nad ztemněným táborem se ozývaly české písničky, melodie, dokonce se i tancovalo. A přitom tanec není tím nejlepším způsobem k odpočenutí unavených údů. Přesto Češi stáli v pět ráno u vykládacích kanálů a znovu těžce pracovali.

Folklorní sdružení Libín-S Prachatice přišlo zhruba před deseti lety s hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který přerostl postupně v Šumavský folklorní festival s podtitulem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Festival v sobě spojuje folklorní setkání, ukázky plavení dříví, vyprávění pohádek z obou stran Šumavy, ukázku práce uhlířů, ukázku práce dřevorubců i mši svatou na břehu plavebního kanálu. Součástí je i slavnost ukončení plavební sezóny.
Přestože k ústí řeky Große Mühl chodily pracovat i ženské, přece jen plavení dříví bylo prací především prací pro chlapy. Proto i dalšími tanci folklorního souboru Libín-S byli Hoši a Bába, prostě tance pro chlapy.

Říkali jsme, že si Jihočeši nosili sebou do Horních Rakous i v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy. Libíňáci si sebou přivezli dudačku Miladu. Milada jezdí se souborem Libín-S často, jen letos byla třeba i na oslavách milénia Zlaté stezky v bavorském Waldkirchenu, na mezinárodních festivalech ve Strážnici a ve Strakonicích i na zahájení plavební sezóny na Jeleních Vrších. Libíňáci i diváci si s Miladou zazpívali.

"Dobrý den! To jsem já, Kubík. Můj děda je s tím ředitelským kloboukem, moje babička Helenka má na starost ty tanečníky. Děda mi i dneska půjčil
fotoaparát."

"Kdo by toho dědu fotografoval jiný než já. Na tom prvním obrázku jsou sice děda s babičkou, ale vidět je jen děda. Babička je tady, vidíte!? Ona si asi myslí, že se mi obrázek nepovede!"
Na pivo si přišel dřevorubec Franz. Na rameni má pilu břichatku, ještě je vidět odvětvovací sekeru. Za chvíli si bude připravovat strom k pokácení.

Helena připoměla, že se soubor rád podělí s ostatními o své radosti. Takovou radostí pro nás byly narozeniny nejmladší členky souboru - Katky. Katka studuje v Praze architekturu, má spoustu studijních povinností i teď o víkendu, přesto přijela dnes dopoledne za souborem, aby mohla vystoupit u Ježové. Proto dalším bodem bylo kolečko pro Katku. První se ke Katce přitočil Karel a k překvapení všech ji vzal do náruče a v náručí s Katkou tancoval polku.
S Katkou si zatancoval i její taťka Vašek, Jirka a Honza, do kolečka šli i diváci. Martin je tanec, který vychází z masopustních tanců z Kaplicka.
Franz už se připravuje u vybraného stromu. Ještě je třeba přebrousit sekeru.
Na můstku přes plavební kanál, který se stal pro dnešní den pódiem, přichází na řadu další dělení o radost. Při tom prvním šlo o narozeniny nejmladší členky souboru, při tom druhém o narozeniny kapelníka Františka, který je naopak členem nejstarším. Kytička v košíku, který mu Jirka předal, byla trochu zvláštní, vřes, bylinky, ale také hrozny vína, myslivecká klobása a další dobroty. V kytce byla i myslivecká klobása. Po blahopřání Františkovi přišla na řadu
Myslivecká polka. Do ní se zapojili i diváci, Češky a Holanďanka, Rakušané.

Podle programu měli soubor Libín-S vystřídat hornisté z Ulrichsbergu. Nejsou tady, proto Libíňáci přicházejí s tanečním pásmem, které sem ke kanálu patří - Plavci. Nejprve na pódium přicházejí chlapi, po nich i děvčata. Chlapi tancují s plavebními háky, přichází na řadu hra s šátky či klobouky. Přichází kolečko, ve kterém Helča a Vlaďka sedí na plavebních hácích. Jedno
kolečko, druhé. Vlaďka, vlastně vůbec nikdo ani netuší, co se stane za chvilečku. Tady se ještě Vlaďka usmívá. Ještě půl kolečka, kolečko, najednou se ozvalo podivné zapraskání a Vlaďka
padá. Bidlo plavebního háku se zlomilo, Vlaďka to měla jen tak, aby nespadla do vody kanálu.
Na břehu kanálu na české straně hranic se rozestavili trubači na lovecké rohy z Ulrichsbergu, nasazují na první znělku. Za chvilku již Franz s Johannem nasazují pilu břichatku do řezu. Franz, v lese pracuje jako dřevorubec 55 let, samozřejmě kdysi kácel pouze břichatkou, motorové pily tehdy ještě nebyly.
Na břehu plavebního kanálu se tísní zhruba pět stovek diváků. Takovéto divadlo ještě nikdy neviděli a už nikdy asi nebudou mít možnost vidět. Jen pan Sebera z Vodňanska, ten v lese strávil také desítky let. Franz zvolil směr pádu přes mokřinu a potok do Rakouska. Ještě pár tahů pilou, Ewald zatlouká do řezu dřevěný klín a ve chvilce strom padá přesně tam, kam určil Franz.
Přichází na řadu odvětvovací sekery, loupák.
Už dvakrát se dělil soubor Libín-S o radost. Přichází i třetí příležitost.
Plavební ředitel říká, že má to štěstí, že dnes k plavebnímu kanálu přišly dvě dámy, které mají tolik společného s plavebním kanálem či děním u něj. "První je vlastně matka plavebního kanálu. Se svým manželem Robertem dlouho studovala v archivech vše o plavebním kanálu, podíleli se na vedení rekonstrukce kanálu na objektech v Rakousku, když bylo třeba, přispěli významně svými financemi. Paní Hermine Baldassari."
"Druhou dámou je autorka choreografie nejen tanečního pásma plavci a vedoucí folklorního souboru Libín-S Prachatice Helena Svobodová." Hynek odkudsi vylovil kytici a i Helena dostává jednu stejně jako Hermine.

Folklorní soubor Libín-S vystupuje u plavebního kanálu již více než deset let, poprvé však u hraničního potoka Ježová / Iglbach představil svoje další velmi úspěšné pásmo - Koně.
Kubík zašeptal dědovi: "Dědo, já bych se chtěl svést na koni!" "Teď to ale nejde! Za chvíli!" Kubík byl jediný z dětí, který kousek na koni jel. Vždyť jeho děda je plavebním ředitelem, tak aby ho neposlechnul libínský kůň!
Blížila se půl třetí, hodina plavení. Na pódium předstoupil před plavebního ředitele Honza s plavebním věncem doprovázený Vlaďkou a Katkou.
Celý soubor zazpíval Aby nás pánbu miloval... a Dej nám pánbu zdraví v tom šumavskym kraji...
Dlouhý Rakušan, když slyšel tyhle melodie to nezvládnul, do očí se mu nahrnuly slzy, snad jakási vzpomínka z dětství.
Plavební ředitel s díky převzal plavební věnec, ukázal je kolem dokola všem divákům a plavcům. Nalil sklenky všech tanečníků, muzikantů a plavců.
"Ať žije plavení! Es lebe die Schwemme!"

Teď už nastal čas na plavení. Plavební ředitel přečetl svůj jedenáctý letošní plavební rozkaz. V češtině a v němčině. Stálo v něm mimo jiné:
"Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím."

Lidí tady bylo spousta, ale jen málo jich mělo plavební háky. To byli vlastně jen ti známí plavci, se kterými se plavební ředitel potkává často.
"Ty, plavkyně," obrátil se plavební ředitel na paní s holčičkou v náručí vedle něj, "proč ty nemáš plavební hák?" "Že jsi to nevěděla, vždyť to bylo i v novinách, ty nečteš noviny!?" Ani Rakušan opodán neměl hák, zato měl nějakou hloupou výmluvu.
"Tak vy plavci, kteří nemáte plavební háky, půjdete vhazovat dříví. Dříví se bude vhazovat v Rakousku. Tak do práce, rychle, rychle! In die Arbeit!", vydával pokyny plavební ředitel.

Kubík taky poslechnul, házel polena, která snad byla větší než on sám. Málem letěl i s poleny.
Reinhold List, jednatel organizace cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald, dostal od plavebního ředitele pokyn, aby otevřel stavidla.
Voda začala téct, polena se vydala na pouť z Rakouska do Čech. Když už se polena blížila k mostku u hranic, Honza s Vaškem opatrně spustili na hladinu plavební věnec, aby plul před prvními poleny.
Plující věnec doprovází Honza a Milada s dudami.
Plavební věnec byl vytažen u stavidel na českém území. Kubík to všechno pozoroval z mostku. "Támhle to poleno jsem hodil do vody já!"
Plavci šli podél kanálu s háky v rukou či na ramenou. Ten Kubíkův byl trochu dlouhý.
Asi tři sta metrů od hranic putují polínka z vody. Vytahují je nejen plavci Franz a Johann, ale i dvě české plavkyně.

Zatím co polena plula do Čech, na hranicích už znovu zněly lidové melodie, znovu se tancovalo. Slavnost ukončení plavební sezóny doznívala.

Kubík měl slíbeno, že bude moci krmit jeleny v obůrce u Haagerhofu. Měl pro ně jablka. Přišly nejen laně, ale i jeden z jelenů.

Tanečníci folklorního souboru se večer sešli v Prachaticích na zahradě u Jany znovu. Posezení nazvali "dopitná". Peklo se maso, pilo se pivo.
Plavební sezóna skončila.

Plavební sezóna sice teprve skončila, ale již jsou navrženy termíny akcí Šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském
plavebním kanálu v roce 2011.


21. května 2011 - Jelení Vrchy - zahájení plavební sezóny (folklorní setkání, pohádky z obou stran Šumavy, ukázka plavení dříví)
4. června 2011 - Jelení Vrchy - ukázka plavení dříví
11. června 2011 - Ježová / Iglbach - ukázka plavení dříví
10. července 2011 - Jelení Vrchy - ukázka plavení dříví
17. července 2011 - Ježová / Iglbach - ukázka plavení dříví
3. srpna 2011 - Ježová / Iglbach - ukázka plavení dříví
13. - 20. srpna 2011 - Jelení Vrchy (uhliště) - ukázka práce uhlířů
14. srpna 2011 - Jelení Vrchy - Kulturní osa-plavební kanál (folklorní setkání, pohádky z obou stran Šumavy, ukázka plavení dříví)
20. srpna 2011 - Jelení Vrchy (Rosenauerova kaplička) - mše svatá
21. srpna 2011 - Ježová / Iglbach - ukázka plavení dříví
10. září 2011 - Světlá voda - ukázka plavení dříví
17. září 2011 - Ježová / Iglbach - závěr plavební sezóny (jihočeský a hornorakouský folklor, ukázka práce dřevorubců, ukázka plavení dříví)


Zatím se jedná o předběžné termíny, které mohou být z organizačních či finančních důvodů změněny!

Ing. Hynek Hladík
předseda folklorního sdružení Libín-S
plavební ředitel
e-mail hladik.hynek@iol.cz
www.schw-kan.com

Zveřejněno 19.09.2010 v 22:33 hodin


Copyright 1998-2019 © Luděk Šorm